Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení nejistot měření ve fotometrii
Motyčka, Martin ; Bálský,, Marek (oponent) ; Gašparovský,, Dionýz (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá analýzou nejistot měření radiometrických a fotometrických měření. Uvádění nejistot měření je nezbytnou záležitostí každého protokolu měření či kalibračních listů. V poslední době se stále více využívají při fotometrických měřeních jasové kamery, které jsou schopny měření jasu v celé scéně s velice dobrou rozlišovací schopností a s velice krátkou dobou měření. Nicméně aparát pro výpočet nejistot měření jasu těchto přístrojů zatím nebyl vypracován. Tato disertační práce je zaměřena především na analýzu nejistot jasového analyzátoru LDA – LumiDISP, který lze do této kategorie zařadit. Jelikož je kalibrační proces tohoto měřicího přístroje velice komplikovaný a navázán na nejistoty ostatních přístrojů, tak jsou v práci důkladně popsány nejistoty měření luxmetrů, jasoměrů, spektroradiometrických systémů a jejich praktické vyčíslení pro fotometrické přístroje v laboratoři světelné techniky FEKT VUT v Brně. Výpočet nejistot spektroradiometrických systémů je velice komplikovaný a to zejména pro veličiny počítané z průběhů naměřených spektrálních hodnot. V práci je představena metodika měření a vyčíslení nejistot pro spektroradiometrické systémy a jasový analyzátor LDA, kde je rozšířená nejistota měření jasu závislá nejenom na měřeném světelném zdroji, ale také na jeho pozici v jasovém snímku a nastavení režimu expozice snímání.
Měření provozních parametrů světelných zdrojů
Motyčka, Martin ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Krbal, Michal (vedoucí práce)
Tato semestrální práce je zaměřena na seznámení se s provozními parametry světelných zdrojů a způsobu jejich měření. Jsou zde popsány jednotlivé světelně-technické, elektrické a ostatní parametry světelných zdrojů a způsoby jejich měření a vyhodnocování. Pro přehlednost jsou vytvořeny tabulky s rozsahy fotometrických veličin jednotlivých světelných zdrojů. Práce je také zaměřena k popisu jednotlivých fotometrických přístrojů a k nastínění principu, na kterém pracují.
Návrh měřicího pracoviště v LabView pro účely měření spektra a světelného toku
Sláma, Pavel ; Motyčka, Martin (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou měření světelných veličin pomocí spektroradiometru a možností realizace takového měření pomocí programu LabView. V první kapitole je rozebráno, jaké světelné veličiny lze měřit spektroradiometrem a jaký je jejich význam. Druhá část obsahuje popis hardware vybavení, které bude použito k realizaci měření. Třetí část popisuje samotný program LabView a také možnosti propojení s periferiemi. Následuje část, ve které je rozebrán postup použitý při oživování použitých přístrojů. Další část řeší, jak fungují obslužné programy stejnosměrného a střídavého zdroje. V následující části se pak nachází popis struktury hlavního programu. Poslední kapitola se potom zabývá popisem uživatelského prostředí.
Inovativní metody hodnocení podání barev LED světelných zdrojů
Novák, Filip ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání metodiky výpočtu ukazatelů podání barev, jelikož pro moderní světelné zdroje, založené na technologii LED, je tradiční index podání barev CRI Ra nedostačující. Práce nejdříve přibližuje možné principy vzniku viditelného světla, jeho definici, a následně pokračuje popisem fotometrických jednotek a barevných prostorů CIE. Hlavní částí práce je popis spektroradiometrů, jakožto přístrojů používaných pro určení daných ukazatelů, a především postup výpočtu indexů podání barev, jak podle původní normy CIE 013.3-1995, tak podle novějších metodik CQS, IES TM-30-15 a CIE 224:2017. V další kapitole jsou pak tyto indexy vypočítány pro vybrané světelné zdroje a tyto výsledky následně zhodnoceny.
Zdroje světla
Janík, Daniel ; Bejček, Ludvík (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit se se základními fotometrickými veličinami včetně jejich měření a provozními parametry, podle kterých se světelné zdroje posuzují. Dále je úkolem se obeznámit se základními druhy světelných zdrojů včetně jednotlivých typů, jejich konstrukce a principu jejich funkce. Práce se rovněž zabývá měřením elektrických a světelně technických parametrů devíti konkrétních vzorků světelných zdrojů. Na základě naměřených údajů jsou zdroje z hlediska energetického a z hlediska kvality produkovaného světla porovnány jak mezi sebou, tak s údaji, které udává výrobce.
Měření směrové neuniformity náhradní teploty chromatičnosti LED svítidel určených k osvětlování pozemních komunikací
Růžička, Josef ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou měření náhradní teploty chromatičnosti. Vzhledem k požadavkům vydaných ministerstvem průmyslu a obchodu na rekonstrukci veřejného osvětlení se zvýšila poptávka po přesném měření náhradní teploty chromatičnosti u venkovních svítidel. Hlavním cílem práce je tedy zhodnotit, jakým způsobem a kterými měřicími přístroji lze hodnotu náhradní teploty chromatičnosti co nejpřesněji a nejpraktičtěji určit. Vyhodnocení probíhá na základě pěti laboratorních a dvou venkovních měření, kde hlavním subjektem měření je biodynamické svítidlo LED Tungsram SLBt. Verifikaci některých výsledných hodnot měření a simulaci situací, které by bylo obtížné změřit, poskytuje vytvořený výpočetní algoritmus v softwaru Matlab. V závěrečné části práce se vyjasňují rozdíly v přesnosti jednotlivých metod měření a určování náhradní teploty chromatičnosti, jejich výhody a nevýhody a jsou zde uvedeny náměty pro další zpracování. Využití práce spočívá v odhalení chyb a nepřesností při měření a určování náhradní teploty chromatičnosti, se kterými se bude nutno do budoucna vypořádat. Zároveň může teoretická část posloužit jako výukový podklad ohledně témat ze světelné techniky.
Měření směrové neuniformity náhradní teploty chromatičnosti LED svítidel určených k osvětlování pozemních komunikací
Růžička, Josef ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou měření náhradní teploty chromatičnosti. Vzhledem k požadavkům vydaných ministerstvem průmyslu a obchodu na rekonstrukci veřejného osvětlení se zvýšila poptávka po přesném měření náhradní teploty chromatičnosti u venkovních svítidel. Hlavním cílem práce je tedy zhodnotit, jakým způsobem a kterými měřicími přístroji lze hodnotu náhradní teploty chromatičnosti co nejpřesněji a nejpraktičtěji určit. Vyhodnocení probíhá na základě pěti laboratorních a dvou venkovních měření, kde hlavním subjektem měření je biodynamické svítidlo LED Tungsram SLBt. Verifikaci některých výsledných hodnot měření a simulaci situací, které by bylo obtížné změřit, poskytuje vytvořený výpočetní algoritmus v softwaru Matlab. V závěrečné části práce se vyjasňují rozdíly v přesnosti jednotlivých metod měření a určování náhradní teploty chromatičnosti, jejich výhody a nevýhody a jsou zde uvedeny náměty pro další zpracování. Využití práce spočívá v odhalení chyb a nepřesností při měření a určování náhradní teploty chromatičnosti, se kterými se bude nutno do budoucna vypořádat. Zároveň může teoretická část posloužit jako výukový podklad ohledně témat ze světelné techniky.
Inovativní metody hodnocení podání barev LED světelných zdrojů
Novák, Filip ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání metodiky výpočtu ukazatelů podání barev, jelikož pro moderní světelné zdroje, založené na technologii LED, je tradiční index podání barev CRI Ra nedostačující. Práce nejdříve přibližuje možné principy vzniku viditelného světla, jeho definici, a následně pokračuje popisem fotometrických jednotek a barevných prostorů CIE. Hlavní částí práce je popis spektroradiometrů, jakožto přístrojů používaných pro určení daných ukazatelů, a především postup výpočtu indexů podání barev, jak podle původní normy CIE 013.3-1995, tak podle novějších metodik CQS, IES TM-30-15 a CIE 224:2017. V další kapitole jsou pak tyto indexy vypočítány pro vybrané světelné zdroje a tyto výsledky následně zhodnoceny.
Návrh měřicího pracoviště v LabView pro účely měření spektra a světelného toku
Sláma, Pavel ; Motyčka, Martin (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou měření světelných veličin pomocí spektroradiometru a možností realizace takového měření pomocí programu LabView. V první kapitole je rozebráno, jaké světelné veličiny lze měřit spektroradiometrem a jaký je jejich význam. Druhá část obsahuje popis hardware vybavení, které bude použito k realizaci měření. Třetí část popisuje samotný program LabView a také možnosti propojení s periferiemi. Následuje část, ve které je rozebrán postup použitý při oživování použitých přístrojů. Další část řeší, jak fungují obslužné programy stejnosměrného a střídavého zdroje. V následující části se pak nachází popis struktury hlavního programu. Poslední kapitola se potom zabývá popisem uživatelského prostředí.
Zdroje světla
Janík, Daniel ; Bejček, Ludvík (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit se se základními fotometrickými veličinami včetně jejich měření a provozními parametry, podle kterých se světelné zdroje posuzují. Dále je úkolem se obeznámit se základními druhy světelných zdrojů včetně jednotlivých typů, jejich konstrukce a principu jejich funkce. Práce se rovněž zabývá měřením elektrických a světelně technických parametrů devíti konkrétních vzorků světelných zdrojů. Na základě naměřených údajů jsou zdroje z hlediska energetického a z hlediska kvality produkovaného světla porovnány jak mezi sebou, tak s údaji, které udává výrobce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.